Povídka: 4. Díl

10. února 2010 v 0:04 | MilSs*
Nový Život

Pomalu jsem došla do pokoje. Jídlo bylo kupodivu dobré. Přemýšlela jsem nad novou rodinou. Krásný. Když bude on, možná budou i ti synové. Jenže krásní kluci obvykle nemají zájem o divný zelenooký zrzky. Takže nad tím nebudu přemýšlet. Nešlo to. Snažila jsem si představit různé tváře. Napodobeniny těch, které jsem znala. Pak jsem si vzpomněla na ten můj sen. Začala jsem přemýšlet nad něčím jiným. Co se to minulo kolem mě? Další myšlenka, která se mi v hlavě utvářela, na kterou jsem nedokázala odpovědět. Opětně. Zavrtěla jsem hlavou, abych myšlenky setřásla. Kéž by ten trik fungoval, tak jak by měl. Nakonec jsem usoudila, že bych si měla udělat pár domácích úkolů. Nakonec jsm si lehla do postele a opět usnula.

Opět ta pěšina, jako nakreslená. Zvláštní místo. Rozběhla jsem se. Zase. Běžela jsem, všechno se kolem mě míjelo. Tentokrát už jsem se dívala směrem, kde stála ta osoba. Teda došla jsem k závěru, že to byla osoba. Ano. Běžela jsem a hleděla na tu tvář. Byla, jak to jen popsat. Byla krásná. Uviděla jsem však jen zlomek Nemohla jsem zastavit a zase jsem propadla křiku.Otevřela jsem oči. Zapamatovala jsem si pouze ty oči. Byly zelené. Ne. Byly zelenomodré. Krásné. A jedno vím jistě. Byl to člověk. Pomalu jsem vstala a promnula si oči. Zase jen sen. Oblékla jsem se a sešla schody. Na stole jsem uviděla chléb a u něj lísteček. "Příště nemluv ze spaní." Ušklíbla jsem se nad smajlíkem. Povzdychla jsem si. "Kdybych tak mohla." Snědla jsme krajíc a vyrazila do školy. Cesta byla jako vždy dlouhá, nudná a nevím co ještě. Dívala jsem se na vše kolem sebe. Na domy, lidi, stromy, až jsem došla ke škole. Opět jsem prošla těmi skleněnými dveřmi. Vše bylo stejné až na jednu maličkost. Všichni zírali na ty nové tři kluky a dvě dívky. Vykulila jsem oči, při pohledu na jejich krásnou tvář. Byli v kroužku a bavili se jako by ostatní neexistovali. Upírala jsem pohled na každého z nich. První kluk, který stál nejblíž měl světlé vlasy. Všimla jsem si, že má přes ně daný černý kloubouk. Na sobě měl bílou košili a přes ní černou vestu v pánském stylu. Kalhoty měl úzké, nejspíš džíny. Druhá osoba byla dívka. Měla černé vlasy, které ji lemovaly barevné melíry. Oblečení měla trošku, obyčejné. Měla černé kalhoty, úzké. Tričko uplé, sytě oranžové. Nic víc. Třetí osoba, kluk měl hnědé vlasy. Triko měl přiléhavé a černé. Měl klasické modré džíny. Třetí osoba, dívka měla zrzavé vlasy, jako já. Měla bílé triko a úzké potrhané kalhoty. Pře triko měla přehozenou vestu., která byla ušitá ze zvířecí kožešiny. Boty měla elegantní, na podpadku. Vlasy měla sestřihané a rovné. Poslední byl kluk. Měl černé vlasy. Oblečený pěkně, podle mého vkusu. Měl rovné kalhoty, modré a bílé volné triko. Naše pohledy se setkaly a já nemohla popadnout dech. Uviděla jsem něco zvláštního. Jeho krásné, modrozelené oči se na mě dívaly. Byl to on, ten z mého snu. Najednou jsem necítila zem. Hlava se mi točila a já necítila nic. Jen černotu.

Pokračování příště...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.